Nálada jako na houpačce

Když bych měla odpovědět na otázku, jak jsem si užila tento víkend, tak nejspíš neřeknu jednoznačnou odpověď jako ,,paráda'' nebo ,,hrůza''. Zkusím popsat, co se dělo kolem mě, i co se dělo ve mě.

V pátek jsem měla celý den volný, tak jsem si krásně zacvičila, uklidila jsem si v pokoji, četla jsem si knihu, uvařila jsem oběd. Odpoledne měl přijet přítel s tím, že se pak půjdeme někam projít, když je tak hezky. Tak si říkám, že už nic začínat nebudu a počkám, bude to chvilka. No jenže nakonec se musel zdržet doma, tak jsem jen seděla, čekala a bylo mi to líto, že využívám čas. Trochu jsem si aspoň popovídala s rodinou, i když moje nálada byla na bodu mrazu. Když přítel konečně dorazil, tak pořád přetrvávala moje pochmurná nálada, ke které se navíc přidal strach, že jsem ve škole určitě nenapsala test z matiky na daný počet bodů, i když jsme se o škole vůbec nebavili. V tu chvíli jsem se už neudržela a musela jsem brečet. Ano, vím, že o nic nešlo. Přesto mě přítel pochopil a uklidnil. Zbytek večera jsem byla v pohodě a koukali jsme s přítelem na film.

Na sobotu jsme však měli již dlouho připravený plán. Dopoledne jsme se šli projít za město, načerpat energii z přírody a odpočinout si. V tu chvíli jsem byla opravdu šťastná a spokojená, vše bylo doslova zalité sluncem. 🌞🌞🌞


Po obědě jsme byli domluveni celá rodina, že se pojedeme podívat do Hradce Králové na Bílou věž, kde pracuje straší ségra, a na bowling. Celé odpoledne jsme si užili, v bowlingu jsem docela perlila, byla jsem v pohodě. Po bowlingu jsme šli ještě nakupovat - spokojenost! 😍

Dnes ráno však všechno nebylo tak růžové. Jelikož jsem musela jít na trénink (trénuji malé roztleskávačky), tak jsem se k ránu budila, abych nezaspala - navíc se v noci měnil čas! 🕑🕒 Takže já byla rozlámaná, unavená, bez nálady. Na tréninku s holčičkama jsem byla ale v pohodě, jelikož mě práce s dětmi nabíjí energií.
Po obědě jsme šli s přítelem vybírat na netu dovolenou. Celkem jsme se i shodli, ale on se zasmál něčemu, co mě přišlo jako vážná věc, které se teda já smát nebudu. 😠A už to bylo, byla jsem na něj naštvaná, on ani nechápal proč. Já mu to nechtěla říct a začínalo mi to být hrozně líto, ale nechtěla jsem ,,vysrabit''. Nakonec to dopadlo tak, že jsem mu bulela do trika, protože jsem na něj svedla něco, co ani neudělal a ještě jsem se s ním nebavila. Nechápu se. 😵

Pak už musel přítel jet domů, takže já zase na dně. Teďka z toho, že tu budu sama a bude mi smutno, že nemám co dělat. A teď sedím u notebooku a píšu tohle a je mi smutno a chci abych byla zase ta veselá holka, co včera.

Snad tohle nikdo neznáte, jsem  toho docela zoufalá, protože mi to přijde nenormální. ,,Nejlepší'' je, když si začnu nějaké takové ,,příznaky'' googlit, pak se vážně dostávám do deprese, jak moc nad sebou přemýšlím. 😧

Ach bóže, už teď jsem toho provalila až moc, ale je mi líp. 😸



Komentáře