Prostě mi to nedá. Už delší dobu se sama nad sebou zamýšlím a zlobím se na sebe kvůli tomu, že trávím spoustu času na mobilu. 📱 Bezmyšlenkovitě koukám do mobilu, když jsem ve škole a nebaví mě přednáška, když jedu domů autobusem, když bych měla dělat něco do školy a dokonce, když MŮŽU dělat něco, co mě baví, ale nechce se mi do toho. 😣
A to už mi přijde vážně děsné. Naštěstí si to uvědomuji a jsem odhodlaná s tím něco dělat. 💪 Během tohoto prodlouženého víkendu jsem si na mobil ani nevzpomněla, jelikož jsem byla s mým milým, jeli jsme na kolo, na brusle a na výlet do Prachovských skal. 💚 Jednoduše - když jsem s těmi, co mám ráda a dělám, co mám ráda, tak nemám potřebu se koukat a ani přidávat fotky na insta.
Jako opatření, abych v týdnu znuděně nekoukala na instagramová ,,storíčka'' jsem schovala ikonku aplikace do složky, kterou vůbec nepoužívám. To bohužel moc dlouho nefungovalo, a tak jsem si na aplikaci dala i PIN, aby mě to složité zadávání kódu odradilo. Ale po pár dnech taky nic. Sice tam už netrávím tolik času, ale náladu z toho, jak všichni sdílí své ,,úžasné'' zážitky, nemám zrovna nejlepší. Ale všichni víme, jak takové fotky vznikají. 😉
Snažím se taky chodit do přírody, abych si odpočinula od městského ruchu a stresu. Většinou si vychutnávám okamžik, jen občas něco vyfotím na památku. Přijde mi, že když si něco krásného, co prožívám nevyfotím, tak je vzpomínka na danou chvíli silnější a barevnější. Možná právě proto, že je jen v naší hlavě.
Tohle píšu jak pro sebe, tak pro to málo lidí, kteří tohle čtou a chtěli by se inspirovat a růst jinde, než na Instagramu. Vím, že forma internetového blogu si docela protiřečí, ale taková je hold doba. Pokud nemáte zájem mobil omezit, nebo si myslíte, že to nezvládnete, tak aspoň běžte fotit ven. Třeba si to i rozmyslíte. 💗
Komentáře
Okomentovat